Chrámový zvířetník dvě
, přečteno 3807×
Ne, to nemůže být pravda! Tohle bude nějaký renonc. Netrhal jsem jen omylem kalendář po dvou listech? Nechci! Prostě odmítám přijmout fakt, že je tomu už 22 měsíců, co mě poprvé „sežrala“ vrata Chrámu činek a tyčinek. A stejně tak zarputile odmítám přijmout i tu proměnu aktivního tlusťocha v hyperaktivního „hubeňoura“ se zálibou v extrémních spektáklech, „bo metal, vole“! Jsem pořád stejný a svou hlavní nosnou dějovou linku anonymního „posměváčka“ široširému okolí jsem jen na chvíli utlumil, protože „vědecký výzkum“. Světoznámý entomolog také nenajde a nepopíše nového chrobáka každé sudé úterý a naproti tomu každé liché neobjeví rovnou novou čeleď. Dobré věci přece chtějí čas a tajemnější archetypy nevystoupí z masy těch zcela zjevných hned. Je nutné dlouhodobě číhat a pokradmu se rozhlížet, pozorovat, ověřovat… a zase pozorovat.
A navíc už nejsem ten anonym, že? Proto „kobru“ nejprve uspíme záplavou nezajímavých článků, teprve pak se pustíme do pečlivého zkoumání jejích jedových zoubků.
Tři týdny na drogách – už chrápe. Takže mimo již popsané, na koho dalšího můžeme ve fitku narazit?
Ultrakavárnice
Velice ohrožený druh, ale opravdu ještě existují. Je to ženský protějšek kavárníka, který dotáhl svou fitness existenci k dokonalosti. Většinou do Chrámu vcházejí již oblečené v poslední kolekci oblíbeného výrobce sportovních hadříků a po odečtení vstupu na kartě rovnou zaplují ke stolečkům za barem. Tam jsou celou dobu o rámcovém rozsahu jedné hodiny, aby hned poté zamířily k východu. Správně! Zóna se stroji a se vším, co jen trochu smrdí pohybem, je pro tato stvoření místem, které lze s klidným srdcem označit, že „tam jsou lvi“ (hic sunt leones).
Práčata
Potkat práče na place je okamžik, na který se skutečně nezapomíná…
